Tento víkend bylo tak nádherně! Nedá se říct ani jaro, prostě skoro léto. Počasí úplně lákalo být venku, pracovat na zahradě, sušit venku prádlo...Děti vytáhly kola a jezdily a jezdily..A u nás na dveřích pořád strašil vánoční věnec. Už oschlý, opelichaný. Tak jsem přemýšlela, jaký letos. Rozhodla jsem se opět jako loni pro srdce z březových větviček.
V sobotu jsme se byli projít v lese a rostly tam nádherné břízky. Jako v pohádce. Loupala se jim stará kůra. Tak mě napadlo, že bych z ní mohla vytvořit nějaké ozdoby. V zimě jsem z kůry vystřihla hvězdičky. Teď jsem chtěla zkusit růžičky. Teda, vůbec to nešlo! Trhalo se to, lámalo, nešlo stočit...Nakonec se mi trošku podařily. Jsou miniaturní a vázané po třech.
Teď bude srdíčko zdobit dveře.
V sobotu jsme se byli projít v lese a rostly tam nádherné břízky. Jako v pohádce. Loupala se jim stará kůra. Tak mě napadlo, že bych z ní mohla vytvořit nějaké ozdoby. V zimě jsem z kůry vystřihla hvězdičky. Teď jsem chtěla zkusit růžičky. Teda, vůbec to nešlo! Trhalo se to, lámalo, nešlo stočit...Nakonec se mi trošku podařily. Jsou miniaturní a vázané po třech.
Teď bude srdíčko zdobit dveře.
Adrianko nádherné srdénko,povedlo se ti!!!Michaela
OdpovědětVymazatMíšo, moc ti děkuji! Přeju krásný týden! Adriana
OdpovědětVymazat