úterý 21. srpna 2012

...Pulčínské skály a Královec...


...dobrý večer nebo už spíše příjemnou noc po dnešním horkém dni! Včera jsme si chtěli udělat nějaký pěkný výlet. Tak jsme nasedli do auta a vyrazili směrem na Vsetín. Že se podíváme na rozhlednu Královec a cestou nás třeba něco napadne.Ještě že máme u cest ty hnědé cedule! Upozorní na místní zajímavost nebo pamětihodnost. Cestou do Valašských Klobouk jedna stála. Pulčínské skály. Odbočit vlevo, 4 km. Tak jsme odbočili. Projeli pod mostem, pak pod vlakovým viaduktem. Úzká cesta nás vyvedla do kopců, do malé vesničky Pulčín. Je to nejvýše položená vesnice na Valašsku, 680 m. Tam jsme zaparkovali auto, koupili si zmrzlinu a vydali se směrem ke skalám.

...už cestou mezi loukama se naskytl pohled na mohutné skály...




...prošli jsme lese, přeskočili potůček a po schůdkách skálama...
...myslela jsem, že vylezeme pouze kousek a podíváme se. Ale modrá turistická značka vedla stále výš a výš, přes kameny, kořeny stromů, které sloužily jako schody. Pro děti to byl velký zážitek lézt po skalách jako Vašíček (Tomáš Holý ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny, mimochodem jejich nejoblíbenější film). Lezly nahodu, smály se, hlavně malá, dvouletá Julinka. Měla jsem co dělat, abych ji udržela. Ale byl to zážitek...
...nahoře stával strážný hrad...
...na vrcholku byla dokonce návštěvní kniha, podepsal nás manžel. Tam už jsem s holkama lézt nechtěla...




...Pulčínské skály jsou nejrozsáhlejším skalní uskupením v CHKO Beskydy. Ve středověku zde stával hrad Pulčín. Ale poslední pán Miroslav z Cimburka se stal loupeživým rytířem a hrad byl v 15. století na příkaz Moravských stavů stržen. Dnes ho už připomínají jen vytesané schody ve skále...

...krásný výhled...


...Pučínské skály patří ke kolébkám trampingu na severovýchodní Moravě. Je tam Tábořiště na bývalém hřišti, tzv. Svatojáně. Jsou tam postavené tři dřevěné budky s posezením, dvě suché WC a dokonce umývárna s užitkovou vodou. Tábořiště poznáte podle dvou totemů...




...Královec...
...pak naše cesta pokračovala na rozhlednu na Královci.
Rozhledna na vrcholku Finiš (Královec) je poctou tradičnímu stavebnímu materiálu Valašska - dřevu.
Je z ní krásný výhled na moravskou i slovenskou stranu Bílých Karpat, Javorníky i Valašské Klobouky.





...cestu k rozhledně lemuje spousta staveb a stavbiček, mravenišť, obývaných mravcem lesním. Je jich tu neskutečné množství...



...tak, za pět minut bude půlnoc. Končím a přeji všem sladké snění! Adriana





středa 15. srpna 2012

...ZOO Lešná...


...včera jsme si s dětmi a jejich kamárády (a mými kamarádkami) udělali malý výlet do nedaleké ZOO na Lešnou. Nabalila jsem svačiny, nastartovali jsme golfáč a hurááá na autobus. Překvapilo mě, jak byl narvaný. No, u ZOO vystoupili skoro všichni...
...byla jsem tam asi třicetkrát za svůj život a musím říct, že se teda změnila v krásnou zahradu. Před léty byla hrozně velká, roztahaná, sem tam nějaké zvíře v kleci. Vrchol byly asi šelmy - věčně spící párek lvů. Nebo si pamatuju velký betonový jakoby bazén bez vody a v ní měl být dikobraz...bohužel jsem ho nikdy neviděla. Asi neměl rád lidi....Zato teď je ZOO nádherná! Rozdělená podle oblastí světa, zvířata jsou ve výbězích, ptáci ve velkých voliérách, všude stylové chatrče, chodníčky, stromy, kytky...

...takže zvu vás na prohlídku...

                                        ...Yucatan - velký skleník s topickýma rostlinama...


...pak pokračujeme kolem stájí. Je tu také restaurace, Samozřejmě děti už mají hlad nebo chtějí aspoň
zmrzlinu...ale mají smůlu, teprve jsme přišli...Kousek dál ve výběhu poklusávají lipicáni...


...jdeme kolem voliéry s exotickými čápy...

...lemur kata. Při pohledu na ně mi vždycky v hlavě zní: "Já tak rád trsám, trsám..." Jeden se snažil dostat z klece...

...a povedlo se (nevím teda, jestli je to byl ten samý nebo jiný. Bylo jich tam moc)...


...tady už překonal klec a prošel křovím. Pak vyběhl na chodník. Fotila jsem jak o život, ale bohužel fotky jsou rozmazané. Lemur byl velmi rychlý. Jak to s ním dopadlo nevím, pokračovali jsme ke gorilám. Ale předpokládám, že byl chycen a vrácen do klece...
...gorila nížinná. Prostě neskutečná. Při pohledu na ni je hned jasné, z koho že to vlastně lidstvo pochází. Prostě starý nerudný chlap!

                                       ...tučňáci polehávající kolem svého zeleného bazénu...

...a tady jeden plavající...

                                              ...Afrika a v ní žirafy, nádherná stvoření...

                                        ...kdopak to tu vykukuje z příbytku? Je to nosorožec...

...nějaký primát. Nestačila jsem si přečíst jeho jméno, Adélka zrovna přiběhla, že jí vypadl zub. Konečně! Kýval se fakt dlouho...

...a sloni. Naše Julinka říká "lomi"...
  ...vůbec se nechtěli vyfotit. Pořád nám ukazovali ocásky...
...ale nakonec si dali říct a zapózovali...

...král zvířat, ležící, spící. Když jsme scházeli z kopce, který je nad "lefovým" výběhem, tak tam běhal a skákal...


...antilopy...

...tady šelmy, tygři. Taky ležící, spící...



...plameňáci. Mají nádhernou barvu...

...Austrálie...
...typický obyvatel Austrálie...
  ...v dálce netypický - bílý klokan...

...v Oceánii procházíme voliérou s nádhernými papoušky, Arami...

...kapibary, krásná rodinka...
                             ...dospělák přemlouvá mládě, aby si šlo zaplavat. A malé pak skočilo...

...a nakonec lachatni. Pořád jen plavali a plavali...Jeden se předváděl divákům na kameni, převaloval se a natahoval ploutve. Než jsem k němu z druhé strany přišla, tak ho to, samozřejmě, přestalo bavit a zmizel pod hladinou...

...po lachtanech jsme zpět u stájí. Děti se dočkaly slíbené zmrzliny. Prohlídka končí a my se pomalinku přesunujeme na zastávku MHD...

...zoologická zahrada obklopuje krásný zámek Lešná. Ten vložím příště. Teď už přeji všem sladkou dobrou noc! Adriana