...z březového polínka...
...a jeho malí kamarádi...
...troška hraní v tomto čase nestíhání...
čtvrtek 18. prosince 2014
pondělí 8. prosince 2014
...březové poleno...
...jako adventní...
...hezky přírodní...
....a vánoční věnec na dveře...
...ve zlaté a červené...Konečně visí...
neděle 30. listopadu 2014
...první adventní...
...jak ten čas letí...poslední příspěvek jsem psala v srpnu a dnes už je první adventní neděle. Ani jsem si nestihla udělat věnec. Ale upekli jsme perníky. Museli jsme. J. potřebovala "razítkovat" (vykrajovat tvary z těsta....)
...věnce jsem zvládla aspoň pro kamarádku. Na stůl v přírodních barvách a na dveře v třpytivém...
...krásný adventní čas! A.
středa 20. srpna 2014
...několik odstínů šedi...
...pletený šátek. Na blogách se to jen hemží krásnými pletenými plédy a šátky, tak jsem chtěla taky vyzkoušet. Trval mi skoro půlku prázdnin. Společnost mi dělal na chalupě, na koupališti, ba i u moře...
...nakonec úspěšně dokončen...
...materiál Alize Diva batik 1900, kulatá jehlice č. 3,5.
neděle 17. srpna 2014
...z Kasáren na Stratenec...
...dnešní výšlap...
...
...krásný výhled na Javorníky a Beskydy...
...pusy modré od borůvek...
...korálky...
...bodláky...
...Stratenec...
...památník...
...a rozhledna...
...fajn den...
sobota 16. srpna 2014
...země hor, moře a Draculy...
...Rumunsko...asi jako každý člověk mám předsudky. Děláme si představy z toho, co slyšíme, jakou má to a to pověst, jak to bylo dávno a pořád musí být. Když muž začátkem roku přišel s tím, že jede na služební cestu do Rumunska, trochu jsem se vyděsila. Zvlášť po tom, co jsem loni viděla na hranicích Srbska. Rodiny, kluk se schválně useknutými prsty, holka, sama ještě dítě s novorozencem v náručí, žebrající jídlo a peníze. Ano, stává se. Opravdu to byly předsudky a docela se za ně stydím. Rumunsko je úplně jinde...
...je to úžasná země s nádhernou přírodou. Louky s pasoucím se dobytkem, na polích dozrávají slunečnice a kukuřice, v dálce se tyčí majestátné vrcholky Karpat. Lesy a zase lesy, svěží a zelené...
...projíždíme vesničkama. Je podvečer. Před domkama posedávají místní lidé v typickém oblečení a povídají si. Působí příjemně. Některé domy jsou opravené, jiné původní. Nikde nevidím ten "typický rumunský nepořádek". V každém městě a vesnici je opravený kostel. Na hřbitovech kříže poskládány rovnoběžně a obráceny všechny jedním směrem. Satelitní městečka...
...jedeme po malých, velikostí okresních cestách, ale s perfektním povrchem. Kolem spousta motelů. U jednoho zastavíme. Přespání v apartmánu 35 e za noc. Jídelní lístek v rumunštině. Nerozumíme ani slovu. Velmi srdečná, usměvavá servírka, moc to anglicky nedá, ale nám přinese ukázat maso, které se snažíme si objednat. Rozumíme jen slovo "Mersi." Děkuji. Jídlo je výborné...
...dál po dálnici směr Bukurešť. Cesta od hranic od Nadlacu, hraniční přechod, není celá propojená s hlavním městem dálničním tahem, ale dálnice se velmi rychle buduje.
...nakoupit se dá jako v celé Evropě. Všude jsou markety a velká obchodní střediska. Ceny podobné jako u nás, něco levnější. Rozdíl v tom, že je všechno podstatně hlídanější. Parkoviště supermarketů oplocená s nočním zavíráním, hlídané vrátnými a psem. I uvnitř hlídačů docela dost.
...potom moře...
...Černé moře. Je úžasné, jak už jsem psala. Projíždíme Konstantou, další Mamaia. Pláže a hotelové komplexy. Ubytujeme se v kempu, když máme s sebou ten stan. Až ve druhém je místo. Čistý, velký, s veškerým zázemím. Opět spousta hlídačů a ochranky. Stan rozbíjíme mezi olivovníky...
...v dálce komíny.
Je to typická narvaná pláž. Písek a pozvolný vstup do moře. Připomíná mi to Balaton. Dlouho, dlouho jdeme, vody po pás, po krk a zase po pás. Adélku vyděsí medůza...
...kolem sebe slyšíme jen rumunštinu. Ale v kempu jsme objevili jeden český stan. Byli sice maskováni za Dacií Logan, ale měli českou spz a na stanu českou vlajku...
...večer pláží projíždí "rolba" a písek srovnává a vyhlazuje, sbírají se odpadky. Lidé se procházejí. Jakmile padne tma, zapalují lampiony štěstí a pouštějí je spoulu s přáním k černé obloze...
...ale měla bych i nějakou tu výtku. Jen tři záchody pro pláž a kemp, a přestože paní uklízečka vytírala jak o život, se mi zdálo opravdu málo. Později jsme objevili ještě pár záchodků a sprch u vstupu do kempu, ale tyto byly turecké a to tak trošku nerozchodil syn. Musel následovat asi hodinový rozhovor s otcem, aby ho trošku rozebral...
...Bran...
...a k Rumunsku samozřejmě patří hrabě Vlad Tepeš. Dracula. Místní lídé sice prý nechápou, proč ho má svět za upíra, ale my to víme a tak musíme na jeho hrad. Na Bran...
...Rumunsko je velká země a cesta horama je pomalá, v zácpě a projíždíme šíleným lijákem. Tak, bohužel, "Castle is close.". Škoda! Tak aspoň nasajeme atmosféru turisty vyhledávaného místa a hrad si prohlídneme jen z dálky...
...pak už nabíráme směr domů...
...podtrženo sečteno. Rumunsko je nádherná země. Rychle se rozvíjející, ale taky plná paradoxů. Hlavní silnice mají sice perfektní povrch, ale jezdí na nich i koňské povozy. Napočítali jsme jich přes padesát...
...v průmyslové zóně jsme viděli pást se ovce i s pasáčkem. Rádi stojí u cesty a nabízejí zboží. V horách sýr, v nížinách cibuli, u Dunaje čerstvé ryby, podél hlavních tahů ženy sebe. Řidiči - katastrofa. Povoz, kamion, plná čára a horizont - "v pohodě" se předjíždí...
...do toho tam volně pobíhají psi...
Lidé jsou tam velmi srdeční a přátelští. Ačkoliv je tam spousta ochranky, neměla jsem pocit nějakého nebezpečí. Prostě tato země mě nadchla. Doufám, že se tam ještě podívám. Chci projít Karpaty a vidět Dunajskou deltu...
...teď už dobrou noc! A.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)